Bolkov,
je v dnešním vnímání údolí Bolkovského potoka pronikající od jihu do středu Černé
hory, které před rokem 1945 tvořily obce Bolkov (Polkendorf) a horní Rudník (Ober-Hermannseifen). Na západě sousedí s Černým Dolem, na východě s Javorníkem a na jihu se spojuje s mateřskou obcí Rudníkem.
Celá oblast spadá do ochranného pásma Krkonošského národního parku. Cenné jsou především nejhořejší partie údolí s botanicky nesmírně bohatými loukami a zvláště v letních měsících je procházka údolím silným zážitkem nejen pro opravdové znalce přírody. Z obou hřebenů lemujících bolkovské údolí jsou takřka letecké výhledy na východ na Orlické hory a na západ na Ještědský hřbet.
Zatímco před rokem 1945 bylo bolkovské údolí hustě osídleno, po odsunu německého obyvatelstva došlo k poklesu domů i obyvatel zhruba o třetinu a údolí postupně pohlcoval les. Bolkov, od roku 1850 samostatná obec se školou a bohatým spolkovým životem, se stal chalupářskou oblastí. Nejvýraznějším mementem poválečných změn je zřícenina někdejší pýchy horního Rudníku – evangelického kostela, nejstaršího ve východních Krkonoších. Snahou spolku je krajinu a památky údolí postupně rehabilitovat a vdechnout mu nový společenský život.